Co je vlastně sucho

Ačkoli sucho zná každý z nás, je relativně těžké jej přesně popsat. Jedná se o jev relativně nahodilý s různými projevy a dopady. Často jsou dopady sucha velmi rozdílné, a to i na místech, která nejsou příliš vzdálená. 

Obecně lze sucho popsat jako nedostatek vláhy. Vědci rozlišují sucho do čtyř základních kategorií (Dle studie Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady a adaptace. porovnej případně s definicí sucha ČHMI.)

  • Meteorologické sucho – méně srážek, než je obvyklé za určité období (např. měsíc, rok, více let)  
  • Zemědělské sucho – nedostatek vláhy v půdě, který znemožňuje optimální růst a vývoj rostlin
  • Hydrologické sucho – pokles průtoku řek a hladin vodních ploch
  • Socioekonomické sucho – snížení dostupnosti vody pro občany a hospodářství (omezení průmyslu, lodní dopravy a další).

Jaké příčiny sucha pozorujeme

Pokud příčiny sucha opravdu zjednodušíme, můžeme je popsat jako rovnici o dvou neznámých – kolik vody se na území, které hodnotíme, dostane a kolik vody se z území ztratí. Voda se může na území dostat buď formou srážek, což je nejčastější, nebo prostřednictvím řek. Ztráta vody je pak definována především odtokem, výparem a sublimací v případě sněhu. Dlouhodobá bilance těchto protikladů pak určí, zda bude na daném místě sucho, či nikoli. Pozorované příčiny sucha je ale dobré rozlišovat podrobněji.

Průměrná roční teplota v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.
Průměrná roční teplota v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.

První a nejzásadnějším faktorem je klimatická změna. Růst průměrné globální teploty s sebou přináší změny, které se na území České republiky projevují několika fonémy: 

  1. Roste teplota vzduchu. V zimních měsících ubývá počet dnů s teplotou pod nulou a zároveň narůstají maximální teploty vzduchu. V současnosti se vyskytuje 3x více letních dnů  s teplotou nad 25 °C a tropických dnů s teplotou nad 30 °C, než bylo obvyklé. 
  2. Zároveň rostou kumulativní součty teplot. To znamená, že pokud srovnáme posledních několik let s dlouhodobým průměrem let 1961 až 2000,  jsou roky 2012 až 2018 (s výjimkou roku 2013) teplotně nadprůměrné. 
  3. Růst teplot koresponduje s klesající oblačností a růstem množství dopadajícího slunečního svitu. Průměrná roční teploty je v současnosti vyšší o 1,8 °C, než byla v 70. letech. 
  4. Důležitým faktorem je i úbytek dnů se sněhovou pokrývkou. Sněhová pokrývka dokáže mnohem lépe doplnit vláhu v půdním profilu a také podzemní vody než dešťové srážky.v

Výskyt sucha v českých zemích od roku 1500

Výskyt suchých roků v českých zemích od r. 1500 zmíněných v následujícím textu (červené kroužky) doplněný kolísáním průměrných ročních úhrnů srážek a průměrných ročních teplot v českých zemích. Srážky (zeleně) i teploty (červeně) před r. 1854 jsou rekonstruovány na základě dokumentárních pramenů a jsou vyjádřeny jako odchylky od průměru 1961–1990. Modře jsou znázorněny naměřené srážky resp. teploty vzduchu.
ŽALUD, Zdeněk, Miroslav TRNKA a Petr HLAVINKA. Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady a adaptace. Praha: Agrární komora České republiky, 2019. ISBN 978-80-88351-02-3. str 7. obr. 1

Zároveň pozorujeme, že roční úhrny srážek nevykazují statisticky významnou změnu a stagnují. Srážky sice mají velkou variabilitu mezi jednotlivými roky, ale dlouhodobý průměr je stále stejný. Jak vyplývá ze zprávy Ústavu výzkumu globální změny, v budoucích letech můžeme očekávat drobné zvýšení srážek během roku a to během zimy, jara a podzimu. V létě můžeme naopak očekávat vlny veder,  „což bude mít nepříznivý dopad… na výskyt sucha“. Zároveň platí, že modely pro vývoj srážek mají mnohem vyšší míru nejistoty než modely vývoje teplot. Mění se i rozložení srážek. Klesá počet dnů s nízkými srážkami a zvyšuje se počet dnů s vysokými srážkovými úhrny během krátkého časového úseku.

Důležitým faktorem při vývoji sucha jsou nejen atmosférické podmínky, ale i půda. Pokud je o půdu dobře pečováno, dokáže pojmout obrovské množství vody – kvalitní černozem zadrží až 360 l/m3 – a její význam v koloběhu vody je s nástupem klimatických extrémů stále zásadnější. Současné nakládání s půdou ale k využití potenciálu, který půda pro hospodaření s vodou a především pro prevenci sucha může mít, příliš nepřispívá.

Jaký můžeme očekávat vývoj sucha? 

Podle studie Ústavu výzkumu globální změny, vzhledem k setrvačnosti klimatického systému a množství již vypuštěných emisí do atmosféry, se scénáře vývoje klimatu začínají lišit až po roce 2050. Do té doby se bude průměrná globální teplota zvyšovat, což znamená vyšší riziko suchých epizod v ČR. 

Jednou z vhodných metrik, kterou sledovat vývoj sucha v budoucnu je vodní bilance v krajině. Jak se bude vyvíje vodní bilance v krajině podle různých emisních scénářů zpracová web klimatickazmena.cz, který prezentuje data českých vědců. 

Jak souvisí kůrovcová kalamita se suchem

Současná kůrovcová kalamita českých lesů je ukázkovým příklad problému, který má více příčin a který je ale zásadně prohlouben dopady klimatické změny.

Hospodaření v českých lesích je závislé na monokulturní pěstování smrkových porostů. Smrky sami o sobě jsou vhodné spíše do vyšší poloh, ale vzhledem k relativně vlhkému klimatu v minulosti dobře prospívali i v nižších polohách. Na kůrovcové kalamitě má tedy zásadní podíl skladba našich lesů a způsob hospodaření.

Růst průměrné globální teploty má za následek tři zásadní příčiny, které kůrovcovou kalamitu prohlubují:

  1. Vyšší průměrná teplota vede k vyššímu výparu a nedostatku vody. Stromy tak nemohou efektivně bojovat s lýkožroutem, tedy doslova jej zalít smůlou a tím jej eliminovat. Na tvorby dostatečného množství smůly prostě není dostatek vody.
  2. Vzhledem k vyšším teplotám během roku, dokáže lýkožrout během jednoho roku vychovat více generací. Brouka je tedy v lesích řádově více, než bývalo obvyklé.
  3. Nižší průměrné teploty během zimy vedou k tomu, že ze přezimující generace lýkožrouta přežije více jedinců. Což se opět negativně promítá do osudu smrkových porostů.

Pro lepší přehled o českých lesích vřele doporučujeme přednášky ing. Aleše Erbera, které představil v rámci Akademie Greenpeace.

Lesnictví v době klimatické a zdravotní krize | záznam webináře